Začínám si připadat jak brouk kvapník. Nestíhám, poletuju jak hadr na holi, a trpím akutním nedostatkem spánku. Fuj. Takže permanentní bolesti hlavy, fakt chuťovka. Ale snažím se. K počítači se dostanu tak jednou za dva dny a fakt se snažím psát. Ale i tak většinu času zabírá náš malý přírustek do rodiny. A že ten toho času sežere fakt hodně. Ale nebudu se tu rozplývat nad kotětem, radši půjdu přímo k věci. Takže další část je zde.
"Moment, moment." Zarazila Míšu Lucka, když se snažil hned po přednášce zmizet. Sjela ho pohledem od hlavy k patě a zpátky k hlavě a usmála se tím druhem úsměvu, jak by se asi usmíval lev na gazelu. "Máš na sobě to, co včera." Konstatovala s přimhouřenýma očima. "Úplně to samé."
"A?" přitom mu bylo naprosto jasné, že se chytil na háček a jen tak se z toho nevyvlíkne. Ta osoba ženského pohlaví na to snad měla radar nebo co, a vždycky spolehlivě poznala, kdy měl sex. Nechápal, jak to dělá, ale prostě to uměla.
"Tak?" dotázala se naprosto přirozeně, jakoby se zajímala o průběh přednášky či návštěvy zubaře.
"Co tak?" bylo mu jasné, že tenhle zastírací manévr mu moc dlouho nevydrží. Nicméně se nemínil vzdát bez boje.
"Jaký to bylo?"
"Co?"
"Měl jsi s ním sex." Neptala se, oznamovala. A chtěla detaily.
"Sakra, jak to děláš?" zavrčel.
"Vida, tak jsem měla pravdu."
"Vážně tě za to nemám rád."
"Ale řekneš mi to, ne?"
"Hm, řeknu. Možná."
"Řekneš." Usmála se spokojeně. "No tak?"
"Bylo to skvělý." Vydechl. "Ten chlap rozhodně ví, jak se to dělá. Doprdele, Lucko, tak skvělý sex jsem snad ještě nezažil."
"Wow." Přikývla uznale. "Tak ten teda zabodoval."
"Bylo to skvělý." Zopakoval znovu. Zážitek naprosto zastínil rozedraná záda. I když se hlásila o pozornost velmi důsledně. "Ale jedna rada do života, bacha na sex na koberci."
"CO? Vy jste se to… rovnou na koberci? Ty bláho, tak to muselo bejt žhavý."
"Bylo." Přisvědčil a pousmál se. "Zatraceně žhavý. Vlastně jsme původně začínali na posteli."
"Myslím, že by bylo vhodné zajít si na kafíčko, nějaké lepší s přídavkem alkoholu, abys mi to všechno hezky v klidu povyprávěl." Vzala ho kolem ramen a zamířila ze školy.
"Jasně." Přikývl, než si uvědomil, co to právě odsouhlasil. "No to teda ani omylem."
"Chceš ochudit svou nejlepší kámošku o detaily? Jsi zlej." Zasmála se a táhla ho ke kavárně poblíž fakulty. "Víš, že já se jen tak ošidit nedám."
"Bohužel." Odtušil Míša a přestal klást odpor.
Lucka skoro nadskakovala na židli, když ji Míša popisoval, jak tam vešel, stáhnul kalhoty a vrhli se na ten sex. Detaily samozřejmě šetřil. Měl svou kamarádku sice rád, ale zase nemusela vědět úplně všechno. Zamlčel třeba to, že se Lex v jednu chvíli zarazil a skoro se odtáhl. Díval se chvíli na Míšu na svém klíně a prsty jemně přejížděl po tetování. Míša zvedl pohled od jeho hrudi a na chvíli se mu zadíval do tváře. Měl zvláštní výraz, zamyšlený, se stopami smutku v očích. Když se jejich pohledy setkaly, Míša se spíš instinktivně, než aby nad tím přemýšlel, sklonil a spojil jejich rty. Zpočátku velmi něžný polibek přešel do dechberoucího. A to byl start toho úžasného sexu.
"A kdy se zase uvidíte?" ačkoliv řekla tohle, Motýlek za tou větou jasně slyšet otázku, kdy bude další sex. Sám byl zvědavý, protože ráno tak zbaběle utekl. Vlastně odešel, protože musel na přednášku. V hloubi duše, kdesi vzadu ale hlodala myšlenka, že to vlastně bylo proto, aby se nemusel ráno podívat Lexovi do tváře. Byl by přísahal, že kdyby to udělal, nemusel by odejít. Pokud by v jeho očích uviděl to, co včera. Jistým způsobem ho to hnětlo. Proč by ho měl zajímat smutek někoho, s kým jen spí. Spal. Jednou. Zatím. Doufal, že to nebylo naposledy. Přestože se zařekl, že už žádný vážný vztah nechce. Aspoň v nejbližší době ne. Cosi ho pudilo k tomu, aby Lexe poznal blíž. Aby mu nebylo jedno to, co ten muž, kterého sotva znal, cítí.
I když, pořád tu byla možnost, že Lex už nebude mít po včerejšku zájem. Anebo ho odradí to, že ráno tak trapně utekl. A ještě ho potkal Vojtěch. Kdoví, co je mezi ním a Lexem. A kdoví, co mu poví. Sklopil hlavu a povzdechl si.
"To nevím. Budu doufat, že se ozve."
"Seš vůl?"
Vážně už začínal mít tohohle po krk. "Co zase?"
"Zavolej mu sám. Přinejmenším mu to dlužíš, když jsi se vypařil jak zloděj. Může si třeba myslet, že se ti to nelíbilo a radši jsi utekl, abys mu ráno nemusel čelit a zažít trapnou chvilku. Umíte, vy chlapi, vůbec předstírat orgasmus? Teda, je mi jasný, že vy můžete vždycky a většinou ho taky zažijete. Mrchy hnusný."
"Problémy?" otázal se se zájmem. "S tím tvým zázrakem vám to neklape?"
"Asi takhle." Řekla Lucka. "V posteli je naprostý poleno a neví, jak uspokojit ženu. Kdybych mu občas hraně nezasténala, nejspíš by se rozplakal." Pak se usmála. "Asi mu udělám službu a pošlu ho k ledu."
Míša se pousmál. "Někdy jsem neskutečně rád, že jsem homouš."
Dorazil domů. Měl v úmyslu zalézt do svého pokoje a hned zavolat Lexovi. Jenže na něj čekal táta. S neuvěřitelně vážným výrazem a velice podezřelou složkou papírů v ruce.
"Tati?" zadíval se na něj a přemýšlel, kdy naposledy viděl tenhle výraz.
"Našel jsem ho. Tvůj bratr." Podal mu složky a vrátil se do kuchyně. Míša za ním zíral jako za zjevením. Koukal na desky ve své ruce a skoro se bál je otevřít. Pak udělal těch pár kroků do kuchyně a posadil se za stůl naproti otci. Díval se na něj a přemýšlel, zda to vůbec chce vědět. Minulost matky, která otci viditelně ublížila. Položil desky na stůl.
"Už jsi je otevřel?" zeptal se a snažil se působit klidně.
"Ne. Ještě jsem se neodhodlal." Zavrtěl otec hlavou. "Myslím, že to ani nechci vědět. Něco mi řekl ve zkratce ten detektiv. Nelíbilo se mi to."
Míša si povzdechl. Nebyl si jist, jestli tak moc touží po tom, otevřít ty desky a dozvědět se, co bylo, když on sám ještě neexistoval. Někde má bratra. Někde tam ve světě je někdo, komu by mohl, měl říkat brácho. "Mám je otevřít já?"
Přikývnutí spíš vytušil. Dost nejistě vzal desky do rukou a otevřel je. Byla tam dokumentace jeho matky. Papíry se jmény, daty, popisy a taky fotografie. U fotky mladého muže se zastavil. Jo, nebylo pochyb, tohle byl jeho bratr. Poloviční bratr. Zvedl pohled k otci.
"Tati? Já myslím, že bych si dal něco nezdravého a smaženého. Nevyrazíme se najíst?" zeptal se a desky zase zavřel. Nechtěl nad tím teď přemýšlet. O to míň, že měl pocit, že toho muže, svého bratra, už někdy viděl. Anebo je někomu neskutečně podobný.
Večeře probíhala v tichosti. Míša z toho všeho měl strašně špatný pocit. Sice tátu trápil rád. Všemi těmi vylomeninami, jako byly dlouhé vlasy, výběr školy nebo ty dredy, které ho už začínaly štvát. Prostě, všechno to byly věci, kvůli kterým otec vyváděl a brzy se s nimi smířil. Jenže tohle bylo jiné. Tohle nebylo hašteření mezi jimi dvěma. Tohle byla matčina vina. Vina ženy, kterou oba dva milovali a věřili tomu, že je taková, jaká se jim ukazovala. Nebyla. Někde měla schovaný kus temné minulosti.
Míša si nedokázal představit, že jeho milovaná a milující maminka dokázala opustit dítě. Malé dítě, které ji tak moc potřebovalo.
Povzdechl si a podíval se na otce. Rozhodně měl i lepší zprávy než bylo tohle.
"Tati?" rozhodl se změnit téma. "Ještě jsem ti to neměl příležitost říct, ale…" nadechl se: "S Kryštofem je konec. Odjel na stáž do USA a jen tak se nevrátí."
"Odjel?" otec překvapeně zvedl hlavu i pohled od svého talíře.
"Jo. Je pryč." Přikývl Míša a čekal litanie.
"To mě mrzí." Řekl otec a Míša měl co dělat, aby neupustil vidličku. "Měl jsi ho rád ne?"
Míša kývl. "Jo, to měl. Jen on asi neměl dost rád mě." Chvíli mlčel a zeptal se. "Tati, já vím, žes ho neměl rád, tak jsem čekal, že… víš, že to, že jsem gay."
Otec se na něj chvíli díval. "Míšo, mám jen tebe. Jsi moje jediné dítě. Nemám nikoho jiného. Vážně si myslíš, že bych tě zatratil na základě něčeho takového?"
"No. Skoro to tak vypadalo." Zahučel Míša.
"Jistě, neříkám, že to pro mě nebyl šok. Vzhledem k tomu, jaké mi děláš naschvály. Možná jsem potřeboval v určitých ohledech zmoudřet. Nechci ztratit syna kvůli tomu, že nedokážu přijmout skutečnost."
Míša se usmál. "Slibuju, že ty naschvály omezím."
"Neměň se, Michaeli. Vždycky jsi měl silnou a výraznou osobnost. Nechci, aby se cokoliv změnilo."
Zazubil se. "Takže, kdybych ti třeba řekl, že jsem navázal čistě sexuální vztah. Co bys mi na to odpověděl?"
"Ať používáte ochranu."
Míša chvíli na svého otce šokovaně koukal a pak vyprskl smíchy.
Žádné komentáře:
Okomentovat