Já vím, tohle je povídkový blog, takže sem nemám co tahat své soukromé záležitosti, ale nemůžu si prostě pomoct.
Opět jsem byla na koncertě Sunrise Avenue a můžu potvrdit, že jsou pořád naprosto úžasní a že je miluju pořád stejně, jestli ne víc. Ano, určitě víc. Dokonce mi ani nevadila ta hora lidí, která narušovala můj osobní prostor (a že si na to potrpím). Jako obvykle to byl naprosto úžasný zážitek a je mi tak nějak jedno, že to nejspíš odskáču. Něco na mě totiž leze. A samozřejmě se musím o tenhle zážitek podělit s vámi, protože mě ten koncert nabil takovým množstvím pozitivní energie a emocí, že mám pocit, že už se z toho nikdy nevzpamatuju. A mám šílenou chuť tvořit (bojte se!).
Tentokrát to ale bylo trošku jiné. Už neměli za předkapelu jakéhosi neznámého drnkala, jehož jméno ani tvorba mi neříkala vůbec nic (davy Rakušanek šílely a já blbě koukala a divila se, proč jako?). Tentokrát to byla sice neznámá, ale výborná kapela The Pusher, která sál parádně rozdováděla, protože ty písničky (narozdíl od těch cajdáků minule) prostě jely. A když už jsem minule udělala reklamu Sunrise Avenue (kdo je ani po mé agitce nezná, ať se jde stydět do kouta!), tak tentokrát udělám malou reklamu právě zmíněné kapele The Pusher.
A teď si to představte naživo!!!
A ještě malá poznámečka, protože Sunrise Avenue konečně zavítají také do Prahy, koukejte si je zajít poslechnout,
protože to fakt stojí za to. V březnu si dělám docházku :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat