Je to tu... ples... tedy spíše zásnubní slavnost... Remi nasadí Kaly do hlavy pěkného brouka a Telron zase dojde k závěru, že Irael by nebyla tak špatná partie... otázkou je, jak se na to bude dívat společenský řád a tradice... ale když člověk něco hodně chce... a Kaly obzvlášť... měly by se mít všechna pravidla a zákazy napozoru... no a můj milovaný Liky se projeví jako pravý a nefalšovaný hrdina, byť se tuto kapitolu meče ani nedotkne... a co se týče Efena, no dámy, jen si ho představím na tom plese a už se mnou po zbytek dne nejspíš nic nebude takže si ho radši ani představovat nebudu...
Ples byl sice odložen kvůli Orgusovi, ale teď už se všichni zase chystali na jeho zahájení. To bylo zpožděno o celý jeden den, ale nikomu to nevadilo. Všichni se horečně připravovali. Na chodbách vládl rozruch a shon. Všude pobíhali služební a Velký sál byl proměněn k nepoznání. Skoro na všech místech visely omamně vonící květiny a podlaha se leskla jako z křišťálu. V tomto rozruchu se motal král s Irael a na všechno pozorně dohlíželi.
Ples se pomalu, ale jistě měnil v zásnubní slavnost.
"Jsem rád, že vévodovy děti už dorazily. Aliana bude dobrou královnou. Je jí to vidět na očích."
"Máte pravdu, pane. Starosti mi dělá Meril. Nemyslím, že se bude Kaly líbit. Podle mého je…"
"Protivný a povýšený? To si chtěla říct?" přerušil ji Telron, a když přikývla, pokračoval: "Mě se to taky nelíbí, ale královský slib se nedá jen tak zrušit. Jenom doufám, že se nikdy nedostane k vládě. To by byla katastrofa pro celou Legodu."
"Myslíte vůbec na Kaly? Bude s ním nešťastná." pohlédla mu zpříma do očí.
"Myslím na ni, ale ona se ještě nemusí provdat. Za nějaký čas snad přijdeme na nějakou kličku, jak ji od toho slibu oprostit.
"Je mi jí líto. Takový namyšlený panák."
Král bezmocně pokrčil rameny. Doufal, že něco vymyslí, ale nebyl si tím tak jistý. Kaly by si ale dobrovolně Merila nevzala. O tom byl přesvědčen. Jí přece nezáleží na rodu a z tradicí si taky hlavu neláme. To dokazuje to s Efenem. Klidně mu vydobyla výsadní práva. Jemu také něco poradila… Irael. Skutečně by se ke mně hodila? zauvažoval a zkoumavě na ni pohlédl.
"Kaly si poradí." promluvil posléze a znovu se začal věnovat přípravám.
Slunce zašlo za obzor a červánky pomalu ztrácely jas, až je úplně pohltila tma. To byla chvíle, kdy Telron zahájil velkolepý ples.
Akrod přišel ke Kalynu pokoji. Přede dveřmi stál Efen.
"Už je hotová?" zeptal se ho Akrod.
Efen pokrčil rameny.
Akrod zaklepal na dveře a zavolal skrz ně: "Hoď sebou, sestřičko, ať nepromeškáme začátek."
Dveře se otevřely a v nich stála Kaly. Na sobě měla dlouhé tmavomodré šaty poseté drobnými perličkami. Byly jednoduchého střihu s odhalenými rameny. Vzbuzovaly dojem, že jsou ušity z noční oblohy. Perly zářily stejně jako pravé hvězdičky.
"Moc ti to sluší, sestřičko." uklonil se a nabídl jí rámě.
"Děkuji. Ty taky nevypadáš zrovna špatně." pochválila mu stříbřitý oděv. Kolem pasu měl připnuté zářivé pouzdro s mečem.
"Půjdeš s námi, Efene?" otočila se.
"Pokud si to přeješ. Skočím se jen převléknout." odpověděl a zmizel za rohem chodby.
Vládci stáli v hloučku vedle krále a Irael. Čekali, až dorazí Kaly s Akrodem. Král už ples slavnostně zahájil.
"Tak jsme tady." ohlásila se Kaly a přidala se do hloučku.
Akrod se s nimi pozdravil a hned se vytratil za Alianou na protější stranu sálu. Seděla vedle svého bratra a netrpělivě ho vyhlížela. Hned spolu šli tančit.
"Hezká." zhodnotil ji Liky.
"Ten kluk vedle ní taky není špatněj!" uculila se na něj Remi.
"Tak to prrr. Ty máš mít oči jen pro mě." urazil se na oko Rengi.
"To je Meril." prozradil jí Razzy. Už o něm spolu vedli dlouho debatu, ale Remi ho ještě neviděla.
Remi se zatvářila překvapeně: "To je ten protiva? Vždyť vypadá moc mile."
"Tak to jenom vypadá." zavrčela Kaly. "A jde sem. Já mizím."
Meril kráčel hrdě k nim. "Smím vás požádat o tanec, princezno?"
Kaly hodila zoufalý pohled po Likym.
"Promiňte, pane, ale Kaly je teď zadaná. Přišel jste pozdě." oznámil mu Liky a odvedl si Kaly na parket.
"Děkuju, zachránil si mi život. Máš to u mě." poděkovala mu během tance. "Jsi poklad."
"Nemáš zač, ale nemysli si, že s tebou budu tancovat celej večer."
"To už se o sebe postarám."
Skladba skončila a Kaly s Likym se vrátili zpátky k ostatním.
"Pěkně si tomu hňupovi vypálil rybník." uculil se na Likyho Rengi. "Měl si vidět jeho výraz. Vypadalo to, že se na tebe vrhne a na místě zabije."
"A kde je Efen?" zajímalo Akyho.
"Už by tu měl být. Šel se převléknout." odpověděla Kaly.
"Hele, už je tady." vyhrkla Remi a všichni se otočili ke dveřím. Byl to opravdu Efen. Vypadal jinak. Měl na sobě oděv hodně podobný Akrodovu a vypadal jako nějaký vévoda. Krásně a vznešeně.
"Teda, já mít takovýho strážce, tak neváhám." zašeptala Remi Kaly do ucha.
"Remi!" vyděsila se Kaly. "Co si to o mně myslíš?"
Remi se jen potutelně usmívala a neodpovídala.
Efena nejistě došel až k jejich hloučku. "Promiňte to zpozdění."
"Nevadí, ale já za tebe všechno odnášet nebudu. Ty ji máš zachraňovat, ne já." ukázal Liky na Kaly.
"Stalo se snad něco?" zajímalo Efena.
"Jo, musel jsem ji zachraňovat od tance s Merilem a to tancování přímo nesnáším." zabručel Liky.
"Aby tě to nezabilo, chudáčku." usmála se na něho Remi. "Snad uděláš něco pro svoji kamarádku."
"No jistě, ale když na to má svý lidi."
Remi si vzala Kaly stranou. "Neříkej mi, že mezi tebou a Efenem to ani trošku nejiskří."
"Ne." odpověděla jí rázně.
"Nekecej! Viděla jsem, jak se na něj díváš a on na tebe."
"Tak to si viděla špatně." odbyla ji.
"Možná, ale přemýšlej. Nebyl by přece jen lepší Efen než Meril."
"Kdokoliv je lepší než Meril."
"Tak proč se nezačneš zajímat o Efena?"
"Protože rod…"
"Od kdy tě zajímají takový nepodstatný věci?"
"Mě je rod ukradenej, ale Efen to nemůže překousnout. Vždycky mi předhazuje naše postavení."
Remi se usmála: "On je do tebe zamilovanej až po uši. Je to na něm krásně poznat a ty taky nevypadáš, že by ti byl úplně volnej."
"To taky není, ale je tady plno jiných věcí. Strýček mu důvěřuje, proto mě hlídá on. Co by se pak stalo, kdybychom…"
"Telron by to pochopil." uklidnila ji Remi.
"Nepůjdeme si zatančit?" zeptal se náhle Telron Irael.
"To myslíte vážně, pane? Co naše postavení?"
"Myslím, že pro dnešek bychom na něj mohli zapomenout. Tak
zatančíme si?"
zatančíme si?"
Irael nadšeně souhlasila. Dnes krále ani nepoznávala.
Žádné komentáře:
Okomentovat