Po devítihodinové patlačce se sekvencemi toho mám vážně až sem. Parádně vyšťavená. Tak moc, že jsem skoro zapomněla na další díl. A možná ho i dám, až omezím záseky, kdy jen čumím na monitor a nic nedělám. Že by přepracování? Určitě!
Každopádně, lidičky, mám dost. I když se o mě má drahá polovička stará jak o princeznu... nosí mi jídlo, nutí mě jíst a tak (už je to se mnou hodně špatné, když se pro samou práci ani nenajím - občas nestíhám, občas prostě zapomenu... co jsem to za člověka, když zapomínám na jídlo?) ..., tak je to houby platný. Jsem na konci sil a po dnešku jsem vážně zralá na humánní utracení. Je tu někdo vlastnící střelnou zbraň?
A navíc nálada pod bodem mrazu. Jestli budu v tomhle stavu pokračovat v povídce, nechám všechny zajít ošklivou a bolestivou smrtí. Jo, já to vážně udělám!
Teď aspoň vidíte, jak na tom jsem. Tak nahoďte milou notu a napište mi něco hezkýho, jinak za sebe už vážně neručím a okamžitě se sesypávám... a budete mít po povídce, tak:-/
Ale k věci, už jsem tu kňourala dost. Schyluje se k průseru a pořádnýmu! Kapela se vrací z takového malého turné a pořádá se malá oslavička. A chlastat se vážně nevyplácí! Někdo něco vykecá, někdo se opije, někdo zmizí a někdo poruší slib. A pořád tu nad námi visí otázka... proč Honza odešel z kapely? Už někdo ví? A pokud neví, tak třináctá část napoví ještě víc. Ne-li to rovnou neprozradí. Tak poslední možnost na to, zkusit si tipnout. A možná za to bude i odměna!
"Bylo to bezva." Usmál se Vítek a vyškrábal se z Klářina objetí. "Neviděli jsme se jen pár dní, tak nevyšiluj."
"Jak bezva? Jak pár dní? Byl jsi pryč dva týdny! A ani ses neozval!" zamračila se Klára vyčítavě a pustila ho.
"Promiň, bylo moc práce a pak jsem někde založil mobil. Když ho Radek našel, už ani nemělo cenu volat."
"Radek? Jakej Radek?" zpozorněla.
"No, Radek, zvukař."
"Ahááá."
"Přestaň, jo?"
"S čím?"
"S tím tvým vědoucím aháááá."
"Dobře, už žádná vědoucí aha. Poslouchej, psali o vás v novinách a i v těch připitomělejch slepičích časopisech. A dokonce bylo pár záběrů i v televizi. A vypadal jsi tam naprosto skvěle! Všude se chvástám, že seš můj kámoš." Řekla zvesela a znovu se na něj nalepila.
"Proboha, pusť mě!" Zaúpěl.
"Hej, pánové, probíhá nálet fanynek…" všiml si Vítka a Kláry Darek a už se hnal. "Já chci taky, já chci taky!"
"Odpal!" natáhla Klárka ruku mezi ně, aby se k ní nedostal blíž. "Dotkneš se mě, a dám ti takovou, že se nevzpamatuješ!"
"Ah bože, už zase začíná." Povzdechl si Adam. "Darku, nebuď hovado a chovej se slušně."
"Ale já chci taky!"
"Klika, že tu není ta tvoje Šárka, Adame. Ještě by chtěl i vítací mileneckej polibek." Zazubil se Radek.
"To není špatnej nápad. A když tu není Šárka, tak mi ho dá Adam." Napadlo Darka a už se hnal k Adamovi.
"NO to si fakt děláš prdel. Táhni ode mě, nebo tě něčím přetáhnu." Couval před ním.
"Tohle je normální?" podívala se Klárka tázavě na Vítka a pak na zbytek.
"Naprosto normální." Pokýval Vítek hlavou.
"Klávesy jsou zabalený a odeslaný na hlavní štáb, zítra ráno je zas nachystám. Nastavení mám napsaný, takže to do toho našťouchám a pak ti ukážu přepínání, vymyslel jsem jednoduchej systém, abys to mohl dělat sám a já nemusel pořád lítat na pódium." Poplácal Radek Vítka. "Já to pro dnešek už balím. Kdyby sis na něco vzpomněl, volej. Čau."
"Ahoj."
"Hmmmm." Ozvala se Klárka, když Radek odešel.
"Nech si i to svoje vědoucí hmmmm." Ohradil se Vítek napruzeně.
"Darku, já tě varuju!!! Ještě krok a je po tobě." Odháněl Adam od sebe mezitím Darka, který měl našpulené rty a dožadoval se polibku.
"Já chci pusu!"
"NO tak pojď!" ozvalo se za Darkem a ten naprosto zamrzl.
"Gabrieli! Já tě tak strašně rád vidím." Usmál se úlevně obtěžovaný Adam a přešel pro jistotu za Gabriela. "S Darkem to zas mlátí."
"To vidím. Prvně Marian, teď Darek. Jediný, kdo neblbne je Vítek."
"A co já?"
"Ty se toho účastníš."
"Ale nechtěně, mě do toho vždycky vtáhne tenhle pakůň." Ohradil se Adam uraženě. "A mimo to jsem na odchodu, jen si ještě chvilku počkám, jak tohle dopadne."
"Aha. No tak, Dalibore, co bude s tou pusou?"
"Ehm, no víš… já už ji tak nějak nechci. Přece jen jsme oba muži a tak…"
"Ale to je Adam taky."
"Přesně tak." Potvrdil Adam.
"Ty mlč." Doporučil mu Gabriel a Adam poslušně zmlknul. "No?"
"No jo, ale já jsem fakt hetero."
"Opravdu? Tak to dobře klameš tělem."
"Víš, Gabrieli…" přešel Darek k němu a položil mu ruku na rameno, jako když otec domlouvá synovi. "Já Adámka jen tak zlobím. Nepřijde ti poněkud homofobní?"
"Ne, ale ty mi přijdeš poněkud blbej. Okamžitě ze mě sundej tu ruku!"
Adam umíral v křečích.
"Kdybyste místo pitomostí radši…"
"Vydělávali." Zadeklamovali kluci sborově, tohle už za těch čtrnáct dní slyšeli stokrát. "tak by to mělo nějaký smysl."
"Už mě vážně serete." Prohlásil Gabriel. "Zítra je ta recepce na vaši počest, tak tam koukejte dotáhnout ty svoje líný zadky. A Mariana tam chci vidět s dobrou náladou a zářivým úsměvem, jinak mu to osobně spočítám. To mu vyřiďte!"
"Rozkaz šéfe" zasalutoval Darek. Jak ho Gabriel sjel pohledem, rychle toho nechal.
"A žádný podobný srandičky, nebo vás všechny vojedu a budete toho zatraceně litovat."
"Tak to vyřídím Márovi s radostí." Zazubil se Darek.
"Idioti." Zavrčel Gabriel a odešel z místnosti.
"Tohle je taky normální?" Zeptala se poněkud šokovaná Klárka.
"Víceméně." Potvrdil Adam. "On je dneska v obzvlášť blbý náladě. Zas se chytli s Marianem."
"Vypadáš skvěle! Že vypadá skvěle?" dožadovala se Klárka uznání. Dvě hodiny se přehrabovala ve Vítkově šatníku, aby vybrala něco vhodného na tu večerní slávu.
Lex to všechno sledoval rozvalený v křesle a drbal Randyho na hlavě. Randymu se to vyloženě zamlouvalo.
"No tááák."
"Vypadá báječně." Pomalu vstal a přešel k Vítkovi. "Vážně skvěle, Klára se zas vyznamenala."
"Dík." Usmála se Klára, která se teda konečně dočkala uznání. "hele, musím letět, mám něco domluvenýho. Odvezeš ho teda?"
"Jsme přece domluvení. Kompletní servis." Usmál se Lex a vstal. "Pak ho klidně i uložím."
"To není potřeba." Ozval se Vítek. "Stačí odvoz. Zpátky mi slíbil Adam, že mě hodí. Prý pojede za svou slečnou."
"Dobře, ale kdybys něco potřeboval…"
"A ty nemáš nic naplánovaného s tím svým Jakubem?"
"Teď je mimo Prahu a já jsem hodnej a nepodvádím."
Vítek se rozesmál. "Tak buď hodnej a jak mě odvezeš, tak jeď domů."
Lex mu pocuchal vlasy. "Musím ještě do baru dodělat papíry."
"Héééj." Ohnal se, aby mu v tom cuchání zabránil. "Ty už jsi jak nějaký úředník."
"Nazdáááár." Vítek zrovna vycházel za Lexovy pomoci schody, když se k němu vrhla neřízená střela - Darek. "Já už si ho přeberu." Zazubil se na Lexe a vlekl Vítka pryč. "Marian je zas nafouklej jakoby měl prdy, Gabriel nasranej jak žumpa a Adam mi někam zmizel, protože jsem mu… no, to je fuk. Já jsem tak rád, že jsi konečně dorazil."
"Cože?" Vítek nestačil ani říct Lexovi ahoj a to ho dost hnětlo.
"Vždyť to říkám. Marian se ZASE doštěkal s Gabrielem, je to asi patnáct minut. Takže je nafouklej. Gabriel zas nasranej, ale maskuje to tím svým sladkým úsměvem. Je jak kobra, šlápneš vedle a dá si tě k večeři."
"Kvůli čemu tentokrát?"
"No, Marian tě nesnáší. Neptej se na důvod, Marian žádnej nepotřebuje. On nesnáší lidi jen tak. A chce tě dostat z kapely, protože máš větší publicitu než on. A Gabriel je zásadně proti. Kdybys slyšel, do čeho všeho si nadali. Ty vole, to nemám ve slovníku ani já."
"To mě mrzí."
"Na to ser. Mára je nesnášenlivý hovado. Nevydrží s ním skoro nikdo. A od té doby, co odešel Honza, je to ještě horší. Nejvtipnější je, že je to vlastně Márova vina. Dáme si něco k pití, ne? Mám chuť se pořádně zhulákat."
Vítek svolil jen k pár skleničkám vína. Darek byl odvážnější, ten do sebe lil tvrdej a zdaleka nebyl jediný. Když se k nim přidal přiopilý Gabriel, už byl Darek na hadry a sotva pletl jazykem.
"Von totiž… ten… no, Mára, jo… Mára, von je totiž to… no, jak se tomu říká, když má rád holky i kluky?" drmolil a Vítek mu sotva rozuměl.
"Bisexuál?"
"Jo, to je vončo. Bise… sexuál. Hehe…"
"Bisexuálové jsou ti nejhorší. Se nemůžou rozhodnout, jestli teda budou hetero a nebo homo."
Vítek sebou trhnul, když za sebou uslyšel Gabriela a vzápětí zaznamenal ruce na bocích, a jeho tělo nebezpečně přitisknuté k jeho zádům. Ucítil silný závan alkoholu.
"Ty vole, Gabčoooo. Už jsi někdy vojel bisáka?"
"Tobě to tak budu vykládat. Najdi si už nějakou, ať ho máš kam strčit, a přestaneš otravovat."
Vítkovi začínal být celý tenhle hovor značně nepříjemný. "Je tu někde Adam?"
"Adam? Toho odtáhla nějaká holka už před hodinou. A pochybuju, že se vrátí."
"Aha."
"Ty… ty vole, tě měl ten dacan vodvízt, nééé?" začal se tlemit Darek. "No, tak ten asi zrovna tu svou… tu, jak se tomu říká… jo, přítelkyně… tak tu vojíždí."
"To se zařídí. Hodím tě domů."
"Jsi opilej." Namítl Vítek. "Mám svůj život dost rád na to, aby skončil vinou opilého řidiče."
"Taxík, poklade, taxík."
Žádné komentáře:
Okomentovat