Další díl je tu...
Tom: (Ráno se vyplíží z pokoje přímo do koupelny, sundá propocené oblečení a napustí si vanu, asi se tam utopí. Nakonec v ní ponořenej ještě dospává)
Alex: (Vzbudí se celý spocený a vzrušený tak, že by mu to mohl kdejaký pornoherec závidět. Plácne si na hlavu polštář a zkouší se vzpamatovat.)
Tom: (Pomáhá si ve vaně k uspokojení, ale samotnému mu to nikdy moc nešlo, tak to nechá být, ať si to stojí no co...to je normální. Už ale moc normální není, že takové vzrušení cítí kvůli příteli své sestry) Půjdu do pekla.
Alex: (Vstane, tady pomůže jedině studená sprcha. Zamíří do koupelny.)
Tom: (Užívá si pěnu, kterou má i na nose a fouká do ní, uvažuje kam se odstěhuje, prochází si všechny své přátelé, ale nikdo z nich by ho víc jak dvě noci u sebe nenechal)
Alex: (Nevšimne si Toma, protože opět nezamkl. Shodí pyžamo a rovnou vleze pod sprchu.)
Tom: (Upadne mu čelist na dno vany a uvažuje, co teď má dělat, takže se víc ponoří a snaží se nenápadně očumovat jeho tělo)
Alex: (Ledová voda pomáhá, to vzrušení skoro až bolelo. Opře se o kachličky a nechává vodu stékat volně po těle.)
Tom: (Dává si předsevzetí zamykat se v koupelně, takhle by to mohlo někoho stát život. Jeho vzrušení naopak neopadlo ani trošku, takže má co dělat, aby se ve vaně nekroutil a nešplouchal)
Alex: (Zastaví vodu, vyjde ze sprchy, popadne ručník a začne si sušit záda. Teprve po chvíli mu padne zrak na vanu a Toma. Na chvíli ho to totálně zamrazí.)
Tom: (Už je zmrazený dávno, protože viděl i to co neměl, takže teď mu hlavou běhají pěkně neřestné myšlenky a je pěkně zrudlý. Rty si napětím okousal skoro do krve)
Alex: (Probere se z toho leknutí a rychle si omotá ručník kolem boků. Zatím není schopný vzmoct se na slovo.)
Tom: (Má štěstí, že je celý pod vodou až k bradě, ale i tak jisté partie trochu vyčnívají. Zvedne ruku a ukáže na dveře v prosbě, aby odešel)
Alex: (Kývne a bere to jako vysvobození. Rychle zamíří ven.)
Tom: (Taky nevydá ani hlásku a čeká, až vypadne, asi tady bude ještě hodně dlouho, když sjede pohledem své vzrušení)
Alex: (Usadí se v křesle a přemýšlí, co by se stalo, kdyby neodešel. I jeho napadají nejrůznější hříšné myšlenky.)
Tom: (Raději vyleze z vany a utře se, s tou boulí asi nic nezmůže, možná to samo upadne, to by pomohlo. Obleče se do čistého a vyjde z koupelny)
Alex: (Zavře oči a snaží se trochu uklidnit. Chodí přece s Karolínou a Tom je její bratr. Ikdyby na krásně chtěl, což chce, tak tohle prostě udělat nemůže.)
Tom: (Zahlédne ho a chvíli na něj jen kouká, od včerejška mu to je takové divné, chtěl víc než líbání, ale to mu Alex dát nemůže) Příště mi nelez do koupelny a nauč se klepat (snaží se o ostrý tón)
Alex: Příště se zkus zamknout. (Oznámí mu naštvaně.)
Tom: (Hnusně na něj kouká, nakonec se otočí a jde do svého pokoje)
Alex: (Podívá se za ním. Připadá si, jak největší parchant. Chce si začít s bratrem své přítelkyně, je tohle vůbec normální?)
Tom: (Sedne si na postel a kouká na dveře, vzpomíná si, že to bylo to poslední, co včera viděl, je tak ubohej, musí se trochu vzpamatovat, měl mu dělat ze života peklo, ne na něj koukat jak na svatej obrázek)
Alex: (Vstane a jde do ložnice. Měl by se obléct, teď když si je jistý tím, že Tom je gay, tak by tu tak pobíhat neměl.)
Tom: (Slyší dveře ložnice, tak konečně může vylézt a dát si snídani. Když tam byl on, tak to nešlo)
Alex: (Vyjde ven, tričko a džíny. Zamíří k lednici. Mlčí, neví, jestli ho může vůbec pozdravit.)
Tom: (Taky je zticha, atmosféra nějak zhoustla, jen si vyndá jídlo a odsune se kousek stranou, aby nezavazel)
Alex: (Vyndá si z lednice mléko a naleje si. Pak začne štrachat po něčem vydatnějším.)
Tom: (Nic už tam asi nezbylo, bůh ví, kdy šel naposled nakoupit. Sedne si ke stolu a otevře si časopis zrovna na rubriku poradenství)
Alex: (Bude muset vyrazit na nákup. Vyštrachá ještě šunku a vyloví k tomu i rohlík. Vezme si to všechno a sedne ke stolu.)
Tom: (Začne se chechtat a číst nahlas) Milá redakce, co to je to bílé, co mi teče z pindíku? Pavlík 8 let.
Alex: Mlíko to asi nebude. (Zadívá se na svou sklenici. Asi ho zrovna přešla chuť. Zadívá se na Toma. Ne, právě ji dostal.)
Tom: (Pořád se směje) To by chtělo rodičovskou přednášku (zakroutí hlavou a otočí to na inzeráty a kouká do kolonky on hledá jeho)
Alex: (Zavrtí hlavou, tyhle myšlenky si zakáže, a radši se napije.)
Tom: (Kouká na ty míry, ale nějak nechápe, k čemu je to třetí číslo, někdy jsou to dvě čísla, takže se zamyslí a zkusí si to naměřit na stole)
Alex: (Pomalu jí a pozoruje ho, opravdu detailně.)
Tom: (Už chápe, na co je to třetí číslo, ale nevěří, že někdo může mít takovou velikost, pak si vzpomene na Alexe, jak lezl ze sprchy a pokrčí rameny, no hold někdo asi jo)
Alex: (Pomalu vstane. Dojedl. Vezme noťák a sedne si do křesla. Musí chvíli zase pracovat.)
Tom: (Koukne na hodinky, měl by už dávno být jinde...zase přijde o velké prachy z natáčení, ale celej modrej tam nemůže) Co píšeš?
Alex: (Překvapeně zvedne hlavu. Ono to na něj mluví?) Kritiku k jedné knize.
Tom: K jaké? (Nevypadá, že by ho to nějak zajímalo, ale je celkem zvědavý)
Alex: Ještě to nevyšlo, nebudeš ji znát.
Tom: (Pokukuje po něm, jak píše a přitáhne si prázdný skicák a tužku, začne si malovat)
Alex: (Na chvíli se úplně zabere do práce. Jen na okamžik zvedne hlavu.) Jak ti je?
Tom: Normálně (kreslí portrét, nikdy mu malování nešlo, ale snaží se)
Alex: Normálně znamená co?
Tom: Normálně znamená normálně (sice si furt připadá takovej přejetej, ale neví, jestli je to z té nemoci)
Alex: Fajn, tak švihej do postele. Když budeš hodnej, tak ti pak přečtu pohádku. (Dál ťuká do klávesnice, tak si ani neuvědomuje, co říká.)
Tom: Pohádku? O zlém kačátku? (Začne se smát, zvedne se, ale chce ho ještě pozlobit a tak mu na noťas položí svoji skicu, ve které by se měl poznat, i když to není profesionální. Pak zamíří do pokoje)
Alex: (Zvedne ten obrázek a chvíli si ho prohlíží. Pak pomalu vstane a odloží noťák. S tou skicou vejde k němu do pokoje. Opět bez klepání.)
Tom: S tou zdvořilostí by si měl něco dělat, co takhle hodiny etikety? (Otočí se na něj)
Alex: Přišel jsem tě zkontroloval, jestli ležíš. (Odvětí suše. Vlastně ani neví, proč přišel.) Kdybych klepal, tak se stihneš zahrabat do postele.
Tom: To dává smysl (Pokrčí rameny a už se do té postele hrabe, jak má nařízeno) Nebaví mě pořád ležet.
Alex: Tak si vezmi něco na čtení.
Tom: To je fakt záživný, toho mám ze školy plno (spadne do postele a kouká na strop)
Alex: Tak tě mám nějak zabavit? (Zeptá se klidně a dřepne si k jeho posteli.)
Tom: (Upře na něj pohled) Zabavit? Jak? Řekneš mi tu pohádku? (Začne se smát)
Alex: Toho je spousta, co se dá dělat v posteli. (Ani mu nedojde, jaký dvojsmysl právě řekl.)
Tom: (Ostře na něj koukne a přišoupne se ke kraji postele za ním) Jo? Pouč nebohého studenta (to spíš zní jako by říkal, znásilni mě)
Alex: Student je přece chytrý dost. (Tuhle hru s ním klidně hrát bude.)
Tom: Student už dostal po kokosu jednou, nemusí dostat znova (dál na něj vyzívavě hledí, je zvědavý, jestli bude mít odvahu něco udělat)
Alex: To mi teda vysvětli. (Propaluje ho pohledem.)
Tom: To nehodlám. (Pohled oplácí, má poslední šanci odejít, nebo se na něj zase vrhne, je to prostě silnější a nedá se ten chtíč ovládat)
Alex: Rád bych slyšel vysvětlení.
Tom: Toho se nedočkáš (přisune se ještě blíž, aby mu koukal z malé vzdálenosti do očí)
Alex: Já myslím, že ano. (Opětuje pohled, cítí mírné mravenčení v žaludku, ale ignoruje ho.)
Tom: (No ještě neuhnul, takže asi nic nenamítá....přece asi tuší, co se stane...ale to je Tomovi už jedno. Nahne se ještě víc a mírně Alexe políbí...zas a znova. Ví, že to nemá žádný smysl a že to Alexe asi zase naštve, ale nemůže s tím bojovat)
Alex: (Trochu ho od sebe odstaví.) Co vlastně chceš? (Dá mu hodně práce stvořit větu.)
Tom: (Posmutní a odtáhne se) Nic...jsem jen sexuálně frustrovanej (sice lže, ale umí to dobře). A ne nemusíš mi mlátit o hlavu, že chodíš s mojí sestrou, to je mi jasné.
Alex: Tak sexuální frustrace? To je to, co tě trápí? (Bude teď za hodně velkého parchanta. Sjede rukou pod peřinu a zamíří s ní po jeho stehně.) Co když ti s tím můžu trochu pomoct. (Propaluje ho pohledem.) Karolína to zjistit nemusí.
Tom: (Prudce sebou cukne, ale dívá se na něj) To...to neuděláš...proč bys...(nechápe jeho jednání)
Alex: (Prostě má jen rád určitou nadvládu. Tím, že ho uspokojí ještě nebude Karolíně nevěrný.) Proč ne? Chtěl si snad zabavit, ne? (Vyjíždí dlaní výš.) A navíc jsi můj budoucí švagr, měl bych ti pomáhat.
Tom: (Zamračí se, tak o tohle mu jde? Aby ho ztrapnil a zesměšnil. Bojuje v něm touha říct ano a cítit jeho ruce, po kterých touží, nebo říct ne a udržet si důstojnost?)
Alex: Najednou ti došly argumenty, že jo? (Pomalu sune ruku výš, až dorazí k cíli.)
Tom: (Hluboce vydechne, nemůže popřít, že ho to vzrušuje a že to chce. No tak zahodí důstojnost, nebylo by to poprvé. Víc se mu nastaví) Tak dělej...a nemachruj. Udělej mě.
Alex: (Vzbouří se v něm vlna nevole. Ten kluk je fakt děvka. Ale jak si přeje. Na tohle jen tak nezapomene. Nakloní se k jeho uchu.) Budeš litovat.
Tom: (Sám to tak chtěl, udělat z něj děvku, jen se ochraptěle zasměje a chytí mu jeho ruku co nejsilněji umí)
Alex: (Možná bude litovat i on sám. Pevněji stiskne, začne mu do ucha šeptat nějaké prasárny. Co všechno by s ním mohl dělat.)
Tom: (Snaží se uhnout) Ne....to...(Dokáže si to živě představit a touží to s ním všechno dělat, ale takhle?)
Alex: (Chce ho tím jen víc vzrušit, chce ho pořádně potrápit. Stejně jako to on dělá jemu. Pohybuje rukou jen pomalu, až na hranici mučení.) Jaké ne?
Tom: (Hlasitě zasténá, proč mu tohle dělá, nechce ho...jen...) Přestaň.
Alex: Proč? Tohle jsi přece chtěl, ne?
Tom: (Zavrtí hlovou v nesouhlasném gestu. Chtěl, co vlastně chtěl? Chtěl se s ním milovat, jo, možná i mazlit, ale ne takhle hnusně. Sebere v sobě poslední síly a odtlačí ho pryč) Vypadni! (Jeho hlas dost přeskakuje) Jestli chceš děvku, jdi si do bordelu, na to máš ne?
Alex: (Jen se ušklíbne a vyjde z pokoje.)
Tom: (Zůstane trochu rozklepanej na posteli a hodí proti dveřím polštář, jak se za ním zavřou. Ne, nikomu děvku dělat nebude....to nikdy)
Alex: (Vzbudí se celý spocený a vzrušený tak, že by mu to mohl kdejaký pornoherec závidět. Plácne si na hlavu polštář a zkouší se vzpamatovat.)
Tom: (Pomáhá si ve vaně k uspokojení, ale samotnému mu to nikdy moc nešlo, tak to nechá být, ať si to stojí no co...to je normální. Už ale moc normální není, že takové vzrušení cítí kvůli příteli své sestry) Půjdu do pekla.
Alex: (Vstane, tady pomůže jedině studená sprcha. Zamíří do koupelny.)
Tom: (Užívá si pěnu, kterou má i na nose a fouká do ní, uvažuje kam se odstěhuje, prochází si všechny své přátelé, ale nikdo z nich by ho víc jak dvě noci u sebe nenechal)
Alex: (Nevšimne si Toma, protože opět nezamkl. Shodí pyžamo a rovnou vleze pod sprchu.)
Tom: (Upadne mu čelist na dno vany a uvažuje, co teď má dělat, takže se víc ponoří a snaží se nenápadně očumovat jeho tělo)
Alex: (Ledová voda pomáhá, to vzrušení skoro až bolelo. Opře se o kachličky a nechává vodu stékat volně po těle.)
Tom: (Dává si předsevzetí zamykat se v koupelně, takhle by to mohlo někoho stát život. Jeho vzrušení naopak neopadlo ani trošku, takže má co dělat, aby se ve vaně nekroutil a nešplouchal)
Alex: (Zastaví vodu, vyjde ze sprchy, popadne ručník a začne si sušit záda. Teprve po chvíli mu padne zrak na vanu a Toma. Na chvíli ho to totálně zamrazí.)
Tom: (Už je zmrazený dávno, protože viděl i to co neměl, takže teď mu hlavou běhají pěkně neřestné myšlenky a je pěkně zrudlý. Rty si napětím okousal skoro do krve)
Alex: (Probere se z toho leknutí a rychle si omotá ručník kolem boků. Zatím není schopný vzmoct se na slovo.)
Tom: (Má štěstí, že je celý pod vodou až k bradě, ale i tak jisté partie trochu vyčnívají. Zvedne ruku a ukáže na dveře v prosbě, aby odešel)
Alex: (Kývne a bere to jako vysvobození. Rychle zamíří ven.)
Tom: (Taky nevydá ani hlásku a čeká, až vypadne, asi tady bude ještě hodně dlouho, když sjede pohledem své vzrušení)
Alex: (Usadí se v křesle a přemýšlí, co by se stalo, kdyby neodešel. I jeho napadají nejrůznější hříšné myšlenky.)
Tom: (Raději vyleze z vany a utře se, s tou boulí asi nic nezmůže, možná to samo upadne, to by pomohlo. Obleče se do čistého a vyjde z koupelny)
Alex: (Zavře oči a snaží se trochu uklidnit. Chodí přece s Karolínou a Tom je její bratr. Ikdyby na krásně chtěl, což chce, tak tohle prostě udělat nemůže.)
Tom: (Zahlédne ho a chvíli na něj jen kouká, od včerejška mu to je takové divné, chtěl víc než líbání, ale to mu Alex dát nemůže) Příště mi nelez do koupelny a nauč se klepat (snaží se o ostrý tón)
Alex: Příště se zkus zamknout. (Oznámí mu naštvaně.)
Tom: (Hnusně na něj kouká, nakonec se otočí a jde do svého pokoje)
Alex: (Podívá se za ním. Připadá si, jak největší parchant. Chce si začít s bratrem své přítelkyně, je tohle vůbec normální?)
Tom: (Sedne si na postel a kouká na dveře, vzpomíná si, že to bylo to poslední, co včera viděl, je tak ubohej, musí se trochu vzpamatovat, měl mu dělat ze života peklo, ne na něj koukat jak na svatej obrázek)
Alex: (Vstane a jde do ložnice. Měl by se obléct, teď když si je jistý tím, že Tom je gay, tak by tu tak pobíhat neměl.)
Tom: (Slyší dveře ložnice, tak konečně může vylézt a dát si snídani. Když tam byl on, tak to nešlo)
Alex: (Vyjde ven, tričko a džíny. Zamíří k lednici. Mlčí, neví, jestli ho může vůbec pozdravit.)
Tom: (Taky je zticha, atmosféra nějak zhoustla, jen si vyndá jídlo a odsune se kousek stranou, aby nezavazel)
Alex: (Vyndá si z lednice mléko a naleje si. Pak začne štrachat po něčem vydatnějším.)
Tom: (Nic už tam asi nezbylo, bůh ví, kdy šel naposled nakoupit. Sedne si ke stolu a otevře si časopis zrovna na rubriku poradenství)
Alex: (Bude muset vyrazit na nákup. Vyštrachá ještě šunku a vyloví k tomu i rohlík. Vezme si to všechno a sedne ke stolu.)
Tom: (Začne se chechtat a číst nahlas) Milá redakce, co to je to bílé, co mi teče z pindíku? Pavlík 8 let.
Alex: Mlíko to asi nebude. (Zadívá se na svou sklenici. Asi ho zrovna přešla chuť. Zadívá se na Toma. Ne, právě ji dostal.)
Tom: (Pořád se směje) To by chtělo rodičovskou přednášku (zakroutí hlavou a otočí to na inzeráty a kouká do kolonky on hledá jeho)
Alex: (Zavrtí hlavou, tyhle myšlenky si zakáže, a radši se napije.)
Tom: (Kouká na ty míry, ale nějak nechápe, k čemu je to třetí číslo, někdy jsou to dvě čísla, takže se zamyslí a zkusí si to naměřit na stole)
Alex: (Pomalu jí a pozoruje ho, opravdu detailně.)
Tom: (Už chápe, na co je to třetí číslo, ale nevěří, že někdo může mít takovou velikost, pak si vzpomene na Alexe, jak lezl ze sprchy a pokrčí rameny, no hold někdo asi jo)
Alex: (Pomalu vstane. Dojedl. Vezme noťák a sedne si do křesla. Musí chvíli zase pracovat.)
Tom: (Koukne na hodinky, měl by už dávno být jinde...zase přijde o velké prachy z natáčení, ale celej modrej tam nemůže) Co píšeš?
Alex: (Překvapeně zvedne hlavu. Ono to na něj mluví?) Kritiku k jedné knize.
Tom: K jaké? (Nevypadá, že by ho to nějak zajímalo, ale je celkem zvědavý)
Alex: Ještě to nevyšlo, nebudeš ji znát.
Tom: (Pokukuje po něm, jak píše a přitáhne si prázdný skicák a tužku, začne si malovat)
Alex: (Na chvíli se úplně zabere do práce. Jen na okamžik zvedne hlavu.) Jak ti je?
Tom: Normálně (kreslí portrét, nikdy mu malování nešlo, ale snaží se)
Alex: Normálně znamená co?
Tom: Normálně znamená normálně (sice si furt připadá takovej přejetej, ale neví, jestli je to z té nemoci)
Alex: Fajn, tak švihej do postele. Když budeš hodnej, tak ti pak přečtu pohádku. (Dál ťuká do klávesnice, tak si ani neuvědomuje, co říká.)
Tom: Pohádku? O zlém kačátku? (Začne se smát, zvedne se, ale chce ho ještě pozlobit a tak mu na noťas položí svoji skicu, ve které by se měl poznat, i když to není profesionální. Pak zamíří do pokoje)
Alex: (Zvedne ten obrázek a chvíli si ho prohlíží. Pak pomalu vstane a odloží noťák. S tou skicou vejde k němu do pokoje. Opět bez klepání.)
Tom: S tou zdvořilostí by si měl něco dělat, co takhle hodiny etikety? (Otočí se na něj)
Alex: Přišel jsem tě zkontroloval, jestli ležíš. (Odvětí suše. Vlastně ani neví, proč přišel.) Kdybych klepal, tak se stihneš zahrabat do postele.
Tom: To dává smysl (Pokrčí rameny a už se do té postele hrabe, jak má nařízeno) Nebaví mě pořád ležet.
Alex: Tak si vezmi něco na čtení.
Tom: To je fakt záživný, toho mám ze školy plno (spadne do postele a kouká na strop)
Alex: Tak tě mám nějak zabavit? (Zeptá se klidně a dřepne si k jeho posteli.)
Tom: (Upře na něj pohled) Zabavit? Jak? Řekneš mi tu pohádku? (Začne se smát)
Alex: Toho je spousta, co se dá dělat v posteli. (Ani mu nedojde, jaký dvojsmysl právě řekl.)
Tom: (Ostře na něj koukne a přišoupne se ke kraji postele za ním) Jo? Pouč nebohého studenta (to spíš zní jako by říkal, znásilni mě)
Alex: Student je přece chytrý dost. (Tuhle hru s ním klidně hrát bude.)
Tom: Student už dostal po kokosu jednou, nemusí dostat znova (dál na něj vyzívavě hledí, je zvědavý, jestli bude mít odvahu něco udělat)
Alex: To mi teda vysvětli. (Propaluje ho pohledem.)
Tom: To nehodlám. (Pohled oplácí, má poslední šanci odejít, nebo se na něj zase vrhne, je to prostě silnější a nedá se ten chtíč ovládat)
Alex: Rád bych slyšel vysvětlení.
Tom: Toho se nedočkáš (přisune se ještě blíž, aby mu koukal z malé vzdálenosti do očí)
Alex: Já myslím, že ano. (Opětuje pohled, cítí mírné mravenčení v žaludku, ale ignoruje ho.)
Tom: (No ještě neuhnul, takže asi nic nenamítá....přece asi tuší, co se stane...ale to je Tomovi už jedno. Nahne se ještě víc a mírně Alexe políbí...zas a znova. Ví, že to nemá žádný smysl a že to Alexe asi zase naštve, ale nemůže s tím bojovat)
Alex: (Trochu ho od sebe odstaví.) Co vlastně chceš? (Dá mu hodně práce stvořit větu.)
Tom: (Posmutní a odtáhne se) Nic...jsem jen sexuálně frustrovanej (sice lže, ale umí to dobře). A ne nemusíš mi mlátit o hlavu, že chodíš s mojí sestrou, to je mi jasné.
Alex: Tak sexuální frustrace? To je to, co tě trápí? (Bude teď za hodně velkého parchanta. Sjede rukou pod peřinu a zamíří s ní po jeho stehně.) Co když ti s tím můžu trochu pomoct. (Propaluje ho pohledem.) Karolína to zjistit nemusí.
Tom: (Prudce sebou cukne, ale dívá se na něj) To...to neuděláš...proč bys...(nechápe jeho jednání)
Alex: (Prostě má jen rád určitou nadvládu. Tím, že ho uspokojí ještě nebude Karolíně nevěrný.) Proč ne? Chtěl si snad zabavit, ne? (Vyjíždí dlaní výš.) A navíc jsi můj budoucí švagr, měl bych ti pomáhat.
Tom: (Zamračí se, tak o tohle mu jde? Aby ho ztrapnil a zesměšnil. Bojuje v něm touha říct ano a cítit jeho ruce, po kterých touží, nebo říct ne a udržet si důstojnost?)
Alex: Najednou ti došly argumenty, že jo? (Pomalu sune ruku výš, až dorazí k cíli.)
Tom: (Hluboce vydechne, nemůže popřít, že ho to vzrušuje a že to chce. No tak zahodí důstojnost, nebylo by to poprvé. Víc se mu nastaví) Tak dělej...a nemachruj. Udělej mě.
Alex: (Vzbouří se v něm vlna nevole. Ten kluk je fakt děvka. Ale jak si přeje. Na tohle jen tak nezapomene. Nakloní se k jeho uchu.) Budeš litovat.
Tom: (Sám to tak chtěl, udělat z něj děvku, jen se ochraptěle zasměje a chytí mu jeho ruku co nejsilněji umí)
Alex: (Možná bude litovat i on sám. Pevněji stiskne, začne mu do ucha šeptat nějaké prasárny. Co všechno by s ním mohl dělat.)
Tom: (Snaží se uhnout) Ne....to...(Dokáže si to živě představit a touží to s ním všechno dělat, ale takhle?)
Alex: (Chce ho tím jen víc vzrušit, chce ho pořádně potrápit. Stejně jako to on dělá jemu. Pohybuje rukou jen pomalu, až na hranici mučení.) Jaké ne?
Tom: (Hlasitě zasténá, proč mu tohle dělá, nechce ho...jen...) Přestaň.
Alex: Proč? Tohle jsi přece chtěl, ne?
Tom: (Zavrtí hlovou v nesouhlasném gestu. Chtěl, co vlastně chtěl? Chtěl se s ním milovat, jo, možná i mazlit, ale ne takhle hnusně. Sebere v sobě poslední síly a odtlačí ho pryč) Vypadni! (Jeho hlas dost přeskakuje) Jestli chceš děvku, jdi si do bordelu, na to máš ne?
Alex: (Jen se ušklíbne a vyjde z pokoje.)
Tom: (Zůstane trochu rozklepanej na posteli a hodí proti dveřím polštář, jak se za ním zavřou. Ne, nikomu děvku dělat nebude....to nikdy)
Žádné komentáře:
Okomentovat